Yogo, nějak si pískoviště nevybavuji a to jsem byla už na několika malých hřištích. Ve dvou sousedních vesnicích jsou fakt hezká, mají kolem sebe plůtek, takže psi tam nemůžou a je tam pár houpadel, klouzačka, kolotoč… U nás ve vesnici je ale dětský parčík ohrazen jen z části od silnice, takže psi tam běhají, i když tam mají zákaz a jeden (nějaké bojové plemeno) tam v létě naběhl na Maxíka, když byl nahoře na klouzačce, vyskočil tam na něj z druhé strany od žebříku, já příšerně zařvala a strhla jsem Maxíka na sebe, majitel (kluk, asi 18 let) se mě snažil přesvědčit, že prý si chtěl ten pes jen hrát, ale já bych v tom okamžiku zabila psa i majitele. Naštěstí máme malé pískoviště na zahradě, takže může ukájet svoje stavitelské touhy v bezpečí. Ale zatím jsem ho tam nedávala, aby ten písek nepapal 😛 Dětské parčíky bývají většinou dost prázdné, což mi vyhovuje.
Jak se Max pokouší chodit, tak je asi dost unavený a začal vstávat v 7.20h a to chodí spát pořád kolem deváté.
