Ahoj Zuzi,
my to meli na vanoce uplne stejne – tesila jsem se na skubani papiru, pripravena s fotakem v ruce a ono nic! 🙂 Jsou na to nejspis asi jeste moc malinci! Tak snad pristi rok. Zato Toby zdatne odzdoboval stromek a ochutnaval vse, co mu prislo pod ruku.
Co se tyce spani jinde a vubec adaptace na jine prostredi – to je take trosku problem. Toby nema rad zmenu. Je videt, ze nespi tak jak ma, neji tak jak ma a vetsinou to trva tak dva dny nez se vse srovna. mela jsi ho videt,kdyz jsme se vratili po vanocnich prazdninach domu do Belgie – sice byl unaveny, ale ani to mu nezabranilo aby se nejdrive sel pomazlit se vsema hrackama, lezl vsude kolem, smal se, vytahoval vsechny hracky, bral dalsi a dalsi… a pak u nas v loznici, byl uprostred te velke postele a sedel na kolinkach, poskakovla a hroznne se smal. bylo na na nem videt, ze je rad, ze je doma 🙂
A ted k cestovani – za me bych se priklonila k letadlu. Na letisti Ti kazdy vyjde vstric, muzes s sebou mit kolik jen chces tekutin pro malou, vsude jdes na radu jako prvni… ja mam jen same dobre zkusenosti. A kdyz Toby v letadle nespal, tak si hral. A nebo obstastnoval spolucestujici 🙂
Co se tyce auta – je super mit na dovolene sve auto, to v kazdem pripade. Ale cesta autem zpet z cech do Belgie, kdyz uz byl Toby vetsi – to bylo fakt peklo. Prvni hodiny v pohode, ale pak uz ho to nebavilo, nechtelo se mu spat… takze hodne plakal, zastavili jsme, prosli jsme se..ale jak jsme nasedli do auta, znova plac (spis rev)… Byla jsem zoufala. Jeste je moc maly na to, aby se dival na DVD nebo se mnou hral nejake hry. Nakonec nezabirali ani „paci, paci, pacicky“ a podobne… Takze ja mam z dalsiho cestovani autem docela hruzu. A docela zvazuji, jestli nejet behem noci, aby Toby vetsinu casu opravdu prospal. I kdyz zase ten pocit, ze bude spat v sedacce nekolik hodin se mi take moc nelibi… ale asi nemam na vyber. Takze za me – pokud mozno – letadlo a pronajmout v Chorvatsku male auto.
My jedeme v lete do Danska – autem – 1000 km…. ale pojedeme na dvakrat, prespime po ceste v nejakem hotylku. Tak snad to bude mnohem lesi nez nase posledni cesta autem.
Mejte se s Adinkou kranse,
G.
