Bondi, je mi o pět víc a jako bys neznala takové ty řeči o biologických hodinách, starých matkách co si nezodpovědně na stará kolena pořizují děti a nedožijí se jejich maturity… Ne že by mi to někdo říkal do očí (a doufám, že blízcí ani za zády), ale často na to narazím v časopisech, TV. Když jsem svému gynekologovi při poslední návštěvě řekla, že jsem stará a že jsem měla strach z výsledků testů na genetiku, tak se smál a měl přitom výraz „proboha, co je to za bláznivou ženskou, vždyť je v nejlepších letech“. Je ale zvláštní, že tady mám na rizikové těhotenství ještě 2 roky čas. Ale fakt mám s rychlým otěhotněním štěstí, kamarádka před pár dny porodila chlapečka, ale až když byla těhotná (já jsem se nechtěla ptát, proč nemají děti), tak se nám svěřila, že se snažili 2,5 roku, podstoupila i nějakou léčbu a jednou o miminko přišla. Svěřila se nám, jak její další kamarádky jí hrozně stresovaly, když si nedala víno (neměla chuť), tak jí hned gratulovaly k těhotenství, když odmítla kotě, tak to také znamenalo, že je určitě těhotná. A přitom ty kamarádky také měly problémy s těhotenstvím, jedna čekala na druhé tři roky (porodila na podzim), další čekala stejně dlouho, bude rodit v dubnu, mezitím několik potratů, mimoděložní… Ale ty její dvě „kamarádky“ patří k těm, které si udělají těhotenský test a když je pozitivní, tak to hned rozhlásí do světa. Takže mě zpětně potěšilo, že jsme se chovali ohleduplně a po zjištění, že je už v 5.měsíci, jsme jim neudělali scénu, že nám to neřekli (narozdíl od ostatních, které s ní dokonce nějakou dobu nemluvily).
Jediné, co můžu asi při snažení poradit – věnujte se holky svým dětem, já jsem měla výčitky, že po dobu těch problémů s mimoděložním, následné rekonvalescence a debat, co bude dál, jsem v myšlenkách Maxíka odsouvala do pozadí a teď mě to mrzí. Snažte se, ať vás to snažení nepohltí a dětství vašich zlatíček vám neuteče mezi prsty.
Jo … a hezký nový rok všem!!!
