Máni, já tě trochu potěším se spinkáním :), naše dětátko včera usnulo v 0.40 … fakt děs. Ve 23h tady skákala po sedačce a byla k neuklidnění. Do 4h jsme byly asi 4x vzhzůru, pak konečně spánek až do 7.30. Zřejmě se na ní podepsala změna prostředí Vlašim-Praha, protože v poledne spala jen 1.5h, takže jsem předpokládala celkem klidnou noc. Já už ani nevím, co udělat, aby konečně normálně spala.
Věk neřeším, bude mi 33 a říkám si …do 40ti snad času dost. I když takový odstup mezi mrnaty už by byl fakt dost. Moje představy jsou začít nějakou snahu až budou malé 2 roky. Uvidíme, jak to dopadne, ale věřím si, že nebudu tak blbnout jako u prvního, které se nedařilo a já z toho byla po roce fakt mimo. Naštěstí mě nikdo nestresoval, to že se snažíme věděla jen mamka a sestřenka. Takže to bylo jen v mé hlavě.
My jsme těhotenství rodině oznámili až po 4. měsíci, kamarádům dokonce až v 6., kdy už se vykulilo bříško a nešlo to tajit. Vlastně jsme to krom rodiny nijak nehlásili a nechali to na lidech, až to na mě poznají a docela jsme se při tom bavili. Dokonce jsem byla v 8. měsíci s přítelem na výletě, že já si sednu pod skálu, on s kamarádem poleze. Ten kamarád se pořád dožadoval .. kde máš sedák, proč nelezeš? Pupík zjistil skoro po 3h naší společnosti :). Nejsem moc zastánce říkat to brzo, stát se může cokoliv hlavně na začátku.
Jo, Elinka by druhé mimi asi zamordovala. Kdybyste viděly, jakou chůvu dělá panenkám. Normálně je mi těch panen líto. Ona jim sice dá napít, najíst, ale přitom je 2x omlátí o podlahu, protože jí upadnou nebo podle jejího zdání zřejmě nesedí dost rovně :).
Včelko, to se ti Stázka začíná ztrácet před očima, když takhle jí.
Když to spočítám, jíme téměř stejně. Včera si dala ranní mléko, pak nic, oběd, pak až večer mléko, ráno mléko a doted zas nic. Ted spí, doufám, že oběd si dá. Žít ze 2 dávek mléka denně a oběda mi přijde tak nějak málo…
Máni, už máš pupík? 🙂
