Ahojky, mě opustil přítel, když bylo dceři 3a půl měsíce, opustil mě, protože ho zavřeli, nevěděla jsem s kým dva roky žiji. Tato doba je již dávno za mnou, nedoufala jsem ale potkala jsem nového muže svých snů, pozorný, hodný, vzdělaný a hodný na moji dceru. Jenže všechno není tak růžové, jak se zdá po ročním spolužití mi diagnostikovali rakovinu prsu v té nejhorší podobě, jaké to šlo, přítel byl skvělý celé skoro 3 roky co jsem se s nemocí prala. Moje dcera mu mezi tím začala říkat tati a všechno vypadalo dobře. Prodělala jsem chemoterapie, operaci při níž mi odstranili celý prs, následné ozařování a teď podstupuji hormonální léčbu, kterou mám nadosmrti. Přibrala jsem 30 kg, ale můj přítel všechno zvládl se mnou, bylo na něm vidět, že mě má rád a , že má o mě strach. Že mu nevadí, že jsem tak oplácaná a nemám prs.Po Novém roce mám jít na reoperaci prsu(plastiku) a zase jsem si myslela:!Fajn, teď budu zase ženská,10 kg se mi podařilo zhubnout, zase se nebudu tak stydět při milování s přítelem!“ Jenže opět přišla rána,v září jsem od něho dostala kytku ke 4 letému výročí a minulý týdem mi přítel oznámil, že mě už nemiluje a , že se chce odstěhovat, že potřebuje klid a srovnat si myšlenky, najít sám sebe. Žádná jiná žena v tom není, tak si jen říkám proč teď, před Vánoci, takhle suše a stroze, JÁ CHCI ….Moje dcera tím příjde o tátu, dědu, babičku a spoustu strejdů a tet,bratrance a sestřenice a nevlastní sestry, přítel má z prvního manželství dvě dcery,protože můj přítel má velkou rodinu, asi těžko se mi teď dceři bude vysvětlovat, proč nevidí babi a dědu, jsou jí 4 roky a na přítele se, jako na tátu upnula a on byl skvělým tátou. Vzhledem k tomu, že se s biologickou rodinou své holčičky nestýkáme a navazovat s nimi kontakty ani nehodlám, netuším, jak to bude dál. Jediné co vím, je , že je mi zle 14 dní jsem skoro nejedla, nespím, pořád brečím a zvracím. Divím se, že ještě dovedu normálně fungovat a neležím někde u cesty,zřejmě mě drží nad vodou moje dcera, která si zaslouží, aby tady pro ní byla aspoň její máma, když selhal otec bilogický a teď chce utéct i tatínek, kterého jsme si našly a nade vše ho obě milujeme.Ve svých skoro 40 ti letech mám pocit, že život skončil a že už nevím, jak dál.
