Ahoj Gabi,
Tobísek je šikula, že už sám chodí. Adi zatím statečně ťape za ruce a kolem všeho, co se dá držet, případně před sebou posouvá židli, ale sama se zatím neodvážila. I když tuším, že to brzy přijde, už se snaží dost často stát bez držení a dělá pokroky, nejdřív to bylo pár vteřin, teď už zvládá i dýl.
Na Velikonoce jsme od Adinky dostali pěknou „nadílku“, dostala neštovice. Netuším, kde k nim přišla, ale mám tušení, že na plavání, nikde jinde se do dětského kolektivu v poslední době nedostala. Nejdřív to vypadalo jako potničky, ani mne to moc nepřekvapilo, vzhledem k těm výkyvům počasí, že jsem ji asi moc oblékla. Ovšem z potniček se druhý den vyklubaly puchýřky a tak jsme vyrazily k paní doktorce. Ta se divila, že je Adi na neštovice ještě malá, ale bohužel nám je potvrdila. Další den už bylo úplně jasno, horečka přes 39 a Adi celá osypaná. Dnes je druhý den konečně bez teploty, zato ji to asi pěkně svědí, takže je neklidná a mé bezesné noci pokračují, každou chvíli musím být u ní a uklidňovat ji. Nechápu, ja to kňourání může manžela nevzbudit. Sice ráno tvrdí, že o tom ví, že plakala, ale v noci teda spokojeně spí. No aspoň je vyspaný do práce. My jsme teď doma a ještě asi nějakých pár dní budeme,než se jí ty pupínky zhojí. Pak už doufám přijde jaro 🙂
Měj se krásně a brzy zase na napsanou 🙂 Zu
