Ahoj holky, koukám, že tady to zase spinká 🙂 No dárky už máte nakoupené, tak to už pečete? 😀 U nás ani jedno, nějak jsem zas ve stavu, že nevím, co dřív, tak radši nedělám nic… Jinak k diskuzi o sourozencích a jedináčcích – já jsem právě taky jedináček a odmalička jsem si byla jistá, že tohle pro své dítě nechci. Já všem sourozence hrozně záviděla. No ještěže mám tu jistotu v sobě tak zakořeněnou, protože hlavně i teď v těhotenství mívám pochybnosti, co to tomu Ráďovi dělám, že se mu budu moct věnovat ještě míň než teď a naopak, jestli budu mít miminko tak ráda, jak to naše zlatíčko… Ale postupně to přechází do stavu, že se všichni těšíme, Ráďa i bříško hladí a dává na něj v rámci možností pozor (rozumějte neskáče po mě tak divoce jak po ostatních).
Jinak mám takový dotaz na Bondíka, v kolikátém týdnu se Ti narodil Vojtík? Né že bych měla nějaké problémy, ale jak se říká, že to břicho v druhém těhu naskočí dřív, tak já ho mám už takový, že se mě všichni ptají, kdy už to bude a po mé odpovědi, že za dva měsíce, následuje dotaz, jestli to budou dvojčátka..Ehm. A i sama si připadám nemotorně, dýchavičně, bolavě, prostě tak, jak kdybych už to měla doklepat jen dva tři týdny a šlus. A tak by se mi do těchto pocitů strašně hodilo nějaké ujištění, že kdyby náhodou, tak už by to mohlo být v pohodě. Je to úplně iracionální, já vím, jen mě to tak nějak dostkrát napadlo…
