Ahoj Jani,
já všechny tyhle argumenty beru a i proto nejsem odpůrce očkování, jen se mi moc nelíbí to časné očkování. Vím, že neočkováním hrozí porušení epidemiologického řetězce a že částešně i díky očkování dnes už nebojujeme s chorobami, na které se dřív ve velkém umíralo, a že třeba v rozvojových zemích by byli za očkování, které my odmítáme, rádi. Ale přesto bych byla ráda, kdyby vakcínu dostal později než ve 3 měsících. Dnes, když už se choroby, proti kterým se očkuje, v našich zeměpisných šířkách tolik nevyskytují, si to spíš můžeme dovolit. Neříkám čekat rok, ale počkat třeba do 4-5 měsíců. Malý to ve 3 měsících špatně snášel, měl reakci,která začala dnem a skoro i hodinou očkování. Vydrželo mu to 3 týdny,kdy byl mrzutý, hůř spal, častěji plakal. Ale ve 4 měsících další dávku nesl mnohem lépe, při píchnutí skoro nezaplakal a jen jednu noc hůř spal. Takže já bych příště byla pro, počkat třeba měsíc nebo dva, aby trochu povyrostl 🙂 Ale očkování bych se úplně nebránila, to ne.
Proti antibiotikám nejsem už vůbec, když jsou potřeba, zachránili dost lidí. Jen mi vadí, že se předepisují pomalu už i na kašel a zbytečně se nadužívají. Pak trochu ztrácí účinek a vznikají rezistence. Když jsou ale použity správně, můžou hodně pomoct. Když jsem byla na začátku těhotenství, pomohly i mně, nezbývalo mi nic jiného, než si je vzít (i když jsem kvůli těhotenství nechtěla), protože jsem měla břišní infekci – z kontaminovaného špenátu právě. Takže si dneska asi nevybereme 🙂
Hezké Vánoce!