Ahoj Markéto,
povídá se, že prý kluci na prdíky trpí víc, ale Terezka s nimi také bojovala. Bylo to o to horší, že jsme si z porodnice přinesli široké balení (preventivně, mám kyčle v rodině a holka to naštěstí po mě nepodědila :)), takže byla omezena v pohybu a nemohla se řádně prokopat. Co nám pomáhalo byly kapičky na prdíky před kojením a pak cvičení s nožičkama. Postupně se to zlepšovalo, hlavně když jsme mohli po kontrole kyčlí široké balení dát pryč a malá zjistila, že kopaní nohama je vlastně zábava. Ale kapky jsem jí dávala pro jistotu do půl roka, postupně jsem snižovala dávku. A jeden tip na závěr – nevím, jestli to máš koupené nebo jsi to nedostala darem, ale chtěla bych ti doporučit knížku Tvůj fotodeníček od těhotenství do tří let. Je to báječná kniha na zaznamenávání důležitých okamžiků v životě mimča. Je krásně zpracovaná, vydává jí nakladatelství Smartpress, mají tam i ukázky z knihy. Konečně teď vydávají dotisk, takže už jsem natěšená, až jí objednám pro druhého prďolku.
Ahoj Máro,
musím říct, že tvůj gynekolog je tedy otřesný. Nechápu, jak jsi to u něj mohla vydržet tak dlouho, to já bych měnila hned, jak bych nebyla spokojená (můj gynekolog je super, všechno mi vysvětlí, bere na mě ohledy, sestřička je fajn baba). V těhotenství mě žádná prohlídka nebolela, nikdy jsem po ní nekrvácela. Výsledky mi vždy vysvětlil, ultrazvuk okomentovat, ukázal, kde co je, prostě dobrá informovanost. A s těmi kily navíc to neřeš, kolegyně z práce přibrala 25 kilo je zase hubená, nic jí nezůstalo. Já měla 2 měsíce po porodu váhu před otěhotněním, a za další půl rok jsem shodila ještě 4 kila bez nějakého cvičení (člověk okolo toho mrňouska víc kmitá, že si to ani sám neuvědomuje).
Užívejte teplých dní! Ytagom
