Ahoj Zuzko,
děkuju za tvůj příspěvěk 🙂 Taky mě těší, že nejsem sama, ale samozřejmě vám všem přeju, ať je to víc v klidu než s rachotem 😉
S tím zrcadlením máš úplnou pravdu, děti jen dělají to, co vidí u nás. Naštěstí i v těch milých a pozitivních věcech, nejen když se vztekáme a rozčilujeme. Honzík se třeba naučil bravurně používat slovo POTŘEBUJU. Hodně často ho totiž slyší ode mě, když od něj něco chci – snažím se nedávat mu nějaké příkazy nebo zákazy, ale prostě mu říct, jak to mám a co bych potřebovala. A on pak pronáší úžasné věty jako „Maminko, počebuju papat koláček posím.“ A tyhle momenty si ohromně užívám 🙂
Mějte se s dětmi krásně 🙂
