Ahojky holky, díky za soucítění s pocity téměř druhomatky, no já slyšela, že si tím tak nějak asi každá prochází… Včera jsem konečně dokončila školu, tak jsem si říkala, že si teď Ráďu pěkně užiju – no měla jsem představu, že budu mít po té obhajobě spoustu energie, abych zařídila vše na vánoce a tak – a já jsem dnes jak zesláblá myš a nic se mi nechce – asi si tělo dává oraz. Takže stále nemám uklizeno (to ani neplánuju, jen tak povrchově, normálně), napečeno (byla jsem rozhodnutá cukroví koupit, nakonec prý dostanem půlku od mamky), dárky teda snad jsou, teď jsem je chtěla balit – ale nechce se… Z výzdoby nám tu visí na lustru jmelí a na stole adventní věnec od mamky – takže mé zásluhy žádné, ale nějak mě to moc nevzrušuje, se nezblázním, no 😛
Bondi, to mě teda mrzí, že i druhátko dělá cavyky – no tož si musíš zase naplánovat nějakou operaci a … před ní uvidíte 😉 A na domečku teda makáte! To neva, že tam vánoce ještě nebudou, tak tam bude něco dalšího 🙂
Jinak já už jsem v 35. týdnu, takže si myslím, že celkem za vodou. Už jsem si na ten pupčál celkem zvykla, ale stejně mám pořád pocit, že do termínu nevydržím a prakticky denně se pozoruju, jestli se něco neděje. Mimčo o sobě přes den skoro nedává vědět, zato po nocích asi pořádá diskotéky – jestli mu to vydrží i po porodu, tak teda potěš! Pořád nevíme, co to bude, ale většina tipů – i ten můj – je zase na chlapečka – a pro toho pořád nemáme jméno. Tak snad vydrží aspoň, než vyberem 😉
Mějte se!!!
