Ahojte holky.Jsem tady dnes poprve.Precetla jsem si nektere z vasich bolistek a rozbusilo se me srdce srachem.Uz nejaky cas rekneme pul roku se ve me probouzela pomalicku touha mit miminko.Ze zacatku prisel strach vubec o tom uvazovat a pak se zacali dit v me hlave kouzelne promeny a vnitrni hlas me rikal neco,cemu jsem zpocatku moc nechtela naslouchat.A ted…..Minuly tyden jsem vysadila antikoncepci a davam se na tu dlouhou a nekonecnou cestu cekani,nadeji a touze po diteti jako vy.Vite holky, mala jiskricka nezvozity a strachu ve me tak nejak porad lezi.Otazky co kdyz mam jeste pockat a rozhodla jsem se dobre me ale porad strasi.Mate taky takove pocity?Jste taky nekdy na vazkach i kdyz dite chcete z celeko srdce a zcelych svych sil?Prosim reknete my jestli nejsem jedina????Mozna bych to potrebovala taky slyset.Jsem na to s mim pritelem sama.Nikomu jsme to nerekli,k vuli tem doternym otazkam, ale presto holcici nazor me potesi auklidni.Dekuji za odpovedi
