Ahoj děvčátka! Jsem tu dnes poprvé a chtěla bych reagovat na vaše smutná psaníčka! Vdávala jsem se v roce 2005 na podzim, od té doby jsme se snažili o miminko! Když to nešlo rok, začala jsem to konzultovat s lékařkou! Ta mě poslala na laparoskopii a manžela na spermogram! Vše nám dopadlo v pořádku! Tak jsme počkali další rok kdy každý den jsem brala clostalbegin, to je hormon pro lepší zdaření! Opět žádný výsledek! I když stará nejsem je mi 27, tak jsme po miminku tak strašně toužili a loni v září jsme podstoupili umělé oplodnění! Není se za co stydět, vím že jsme v pořádku po všech zdravotních stránkách, holt psychika dokáže svý! Teď v květnu jsem porodila krásnou a zdravou holčičku! Nebojte se ničeho a jděte si za svým cílem ať to stojí co to stojí! Protože až uvidíte toho svýho drobečka, tak si řeknete, že nic krásnějšího na světě být nemůže! Vím jaké to je! Probrečela jsem dnů, kdy jsem doufala a ono zase nic! Tak se všichni držte, budu na Vás moc myslet! Hodně štěstí Vám všem