Epiziotomie má svá pro i proti, jakož i rozdílný náhled na ni z pozice porodníků a rodiček. Dříve byl tento zákrok prováděn rutinně jako prevence, ale s postupem času se od ní upouští, pokud není nevyhnutelně nutná. Určitě to má svá opodstatnění. Proto osobně zastávám názor, že čím zkušenější porodník, tím menší porodní poranění. Hojení jizvy je bolestivé a mnohdy způsobuje nemalé problémy v intimním životě rodiček i dlouhé měsíce po porodu, nemluvě o spojování epiziotomie s inkontinencí v pozdějším věku. Při epiziotomii dochází k poranění minimáně II. stupně, tedy i svalu dna pánevního, zatím co při menším přirozeném poranění pouze natržení kůže. Opět záleží na zkušenosti porodníka, který vede porod a musí se rozhodnout během pár vteřin. Rozhodně při „klasické“ poloze v leže na zádech (výhodnější pro porodníky a nevyhnutelná při komplikovaném porodu), dochází k většímu napínání hráze, než v přirozenější svislé poloze, kdy navíc napomáhá i gravitace. Každopádně se dá pružnost hráze ovlivnit masírováním, které se má provádět od 30.tt.
