Máni, ani si vlastně neuvědomuju, že by Eli měla aspon chvilkové souvislé období klidného spánku. Od narození to může být tak max. 20 nocí, kdy mě nepotřebovala. A to byly fakt vzácné výjimky. Spinká ve svém pokojíčku, nemám pocit, že by se tam bála. Mívá tak 3h intervaly, kdy tvrdě spí, pak ji něco probudí (čurání, nějaký sen možná…) a končí to pláčem, občas dost zoufalým. Musím přijít, zklidnit, případně dát vyčurat, pak znovu uložit, dát jí do náruče panenku a přikrýt. Chodím za ní min 1x v noci, spíš víckrát, někdy si s ní musím lehnout na velkou postel a spíme spolu až do rána. Zkoušeli jsme i nechat vybrečet, nepomáhá. Ted asi měsíc v noci odmítá tatínka, když za ní jde Robert, tak začne hystericky plakat, že chce maminku. Jo a taky souhlas, špatné spaní mívá i některé noci, kdy spím s ní, takže přítomností v pokoji to asi taky úplně není.
