Ahoj holky,
tak pořád nic. Ale dnes mi napsaly mé různé kamarádky. Hodně mne povzbudily, jedna nabídla hlídání na víkend, kdybychom potřebovali… To mne opravdu potěšilo.
Podle síly a četnosti stahů bych musela být otevřená už na 20 cm. A přitom pořád nic. Odpoledne jsem brala děti k zubaři, pak jim kupovala odměny za statečnost, pak kolotoč večeře – úkoly – ukládání. Tak jsem alepsoň nemusela myslet na svou situaci. A jsem ráda, že toho zas tolik zvládnu (alespoň z něčeho se mohu radovat).
Děti se mi rodily vždy v „rozumný čas“. Jáchym 2 dny před termínem (to jsem si moc přála), Emička 7-10 dnů před t. (už si přesně nepamatuji) a Anitka pár dnů po termínu (? 3-4). Vždy to ráno/dopoledne začalo, kolem oběda umlklo a večer se děti narodily. Takové stahy jako mám teď každý den jsem měla jen v den porodu…
Jíťo, gratuluji k pěknému nálezu. Anette, ať porodíš co nejdříve, když už můžeš. „Potermínovou graviditu“ nikomu nepřeji… Jogo, plenky kupuji do zásoby – každnou chvíli mají nějaké slevy a takn neodolám – alespoň je pak nebudu muset nakupovat… Mám je až do vel. 4
Zítra jedu do Vrchlabí. Myslím, že tam nechávají přenášet asi 14 dní. Tak uvidím, co mi řeknou…
Holky, držte se.