RE: Červen 2011

Ahoj holky,
moc děkuji za gratulace. Přitom jsem si říkala, že určitě budu mezi posledními, kdo porodí a stihla jsem to jako první:)
Začnu trochu ze široka, jak se to seběhlo. Minulý týden jsme měli dosti hektický. Natálka měla ta baletní vstoupení, takže jsem od pondělka do středy běhala dopoledne a odpoledne do divadla a z divadla, vždy jí oblíknout, učesat, natřpytit:) , do toho vedra a břicho mi klesalo, aniž bych tomu věnovala pozornost. Ve čtvrtek taneční maraton pokračoval, to zas měly představení moje neteře a starší ségra, tak jsme si to nemohly s Natálkou nechat ujít. Ve čtvrtek jsem byla v poradně, vše zavřené, porod daleko. V pátek jsem šla pro Natynkou do školky, chtěla se jít podívat na Bambiriádu, jenomže celý den lilo a když jsme tam dorazily, tak byla většina už sbalená. Nat byla zklamaná, tak jsme se domluvily, že si dojdeme do knihovny půjčit nové pohádkové knížky. Já dostala strašnou chuť na dortík a kafe, vzaly jsme to přes cukrárnu a já koupila pár kousků domů. Přišly jsme v pět domů, já dala vodu na kafe a šla za svým chlapem, ale už jsem za ním nedošla. Udělala jsem první krok na schodech a praskla mi plodová voda. Ale tak, že to bylo, jak když vylije kýbl a teklo to všude. Stála jsem tam a volala na přitele, že mi „asi“ praskla voda…on byl zrovna na WC a volal na mě… já tě neslyším:) , přišlo mi to komické. Když zjistil co se stalo, tak mě nenechal udělat ani krok, posbíral moje věci, malou dal k babičce a i když to máme do nemocnice opravdu jen 200m, naložil mě do auta a odvezl mě:) ´Prohlídli mě, udělali ultrazvuk a verdikt doktora, nejsem otevřená, plodová voda žádná, odhad velikosti mimča 3,800 kg koncem pánevním, takže na sál, císařský řez nutný a mohla jsem si vybrat jestli chci celkovou narkozu nebo epidural. Chtěla jsem celkovou. Jelikož jsem jedla naposledy ve dvě, čekalo se do osmi, až budu „nalačno“. Tak jsem si tam bez jakýchkolov bolestí hodinku hopsala na balonu. V osm mě anestezioložka začala připravovat a prý ve 20.11 hod byl Bartoloměj na světě. Dali ho příteli, mě budili kolem půl desáté, matně si vzpomínám, že mi Bártíka dávali na břicho a přikládali k prsu, ale jsou to mlhavé vzpomínky. To mi na tom vadí nejvíc a vnitřně se s tím peru, že jsem přišla o ten zážitek toho štěstí těsně po porodu, kdy dostanete miminko a hned se seznamujete, ten posit štěstí a dojetí přítele. Ale Bártík mi to teď bohatě vynahrazuje. Rekonvalescence po císaři nic moc, břicho pekelně bolelo, po narkoze se mi dva dny motala hlava a každý den dvě injekce na zavinutí dělohy, jedna do zadku, druhá do břicha. Dneska jsem měla poslední injekci a vyndali mi i stehy, tak už ta jizva tolik netáhne. No, už nejsem nejmladší:) a čtyři porody taky udělali s mým tělem svoje. Ale ty stahovací kalhotky a pás na břicho jsou super:D
Leniku, když sleduju tu Tvoji story, tak já bych z toho byla na hlavu. Mít každou chvíli stahy a nevědět zda už to je ono nebo ne, to musí být mazec. Moc Ti přeju pohodový a rychlý porod. To samozřejmě přeju všem.
Jíťo, jsem zvědavá, kdo z vás s Lenikem prodí dřív:) Ono si mimčo asi opravdu určí svůj čas samo a na babské rady nedá. Ale sex doporučuju:)
Jogo, tak jsi mě naladila s tou jogou natolik, že se na ní asi taky vrhnu. Byla jsem na několika lekcích a vždycky jsem se pak cítila skvěle. Mám doma pár DVD, bohužel tady není žádný kvalitní instruktor a já jsem někdy hrozný lenoch. Ale dělat něco musím, abych se zase dostala do kondice. Už mě nebolí v kříži, ale mezi lopatkami jak se křivým při nošení prďoli.
Nikísku, taky jsem si myslela, jestli už nejsi maminka:)
Holky,držím Vám pěsti, ať Vám vše dobře dopadne.
Mějte se hezky a opatrujte se.

P.S. máme za sebou první návštěvu u doktorky a přibrali jsme 3 dkg:)