Peťulo, já jsem si časopis Maminka taky koupila, ale jen že mě zaujalo to supertlusté číslo, jinak ho nečtu. Je strašně stranulý, papuškuje doporučení lékařů, chodit na všechny vyšetření, nic nedomítat, nechalt si všechno líbit, očkovat úplně na všechno, nesouhlasím s tím. Je to strašně zastaralý přístup, jako kdyby tam šéfredakora dělal gynekolog, který je už 10 let v důchodu.
Četla jsem tam nějaký článek o matce těsně po porodu, nějakých 25 rad, ze kterých vyplývá, že žena po porodu není schopná půl roku po porodu nic dělat, jen ležet a kojit a že je to normální. No, něco neuvěřitelného, měla jsem císaře, komplikace po epidurálu, nejsem žádná superžena, ale půl roku jsem v posteli fakt neležela, zvládla jsem všechno bez problémů a i všechny ostatní maminky, které znám. Ty články jsou prostě mimo a žádné nezávislé informace z nich člověk nezíská:( Píšou to všechno černo-bíle.
Obecně si myslím, že kontrol v těhotenství je u nás víc než dost, že zmatek ve screeningu mají, že amniocentéza po 35. roce věku je blbost a že důsledky těhotenské cukrovky se hrubě přeceňují, já i moje dcera jsme toho živým důkazem. Na ultazvuky jsem chodila ráda, protože mě těšilo vidět mimi, ale klidně by jich mohlo být míň, o jejich neškodnosti se stále vedou debaty. Přístup okolních států k péči o těhotnou mi připadá smysluplnější.
Jednoznačně souhlasím s Aljou, že pokud není něco podle tabulek, jsou doktoři vyloženě útoční, zažíla jsem to v prvním těhu, já sama nejsem tabulkový pacient a ani moje těhu nebylo tabulkové, to strašení a vyhrožování, bych nepřála nikomu a bylo to úplně zbytečné. V dalším těhu, jestli se zadaří, si už nenechám nic líbit a s čím nebudu souhlasit, prostě odmítnu. Je to předně moje dítě a já jsem za něj zodpovědná.
