víme, víme, taky kluk 🙂 no, s těma porodnicema jsme trošku zaspaly, bylo to komplikovanější, jednak jsem si dlouho nechtěla připustit, že jsem v tom, po minulým neúspěchu jsem se nechtěla fixovat na tu skutečnost, jako abych se pak necítila tak špatně, kdyby to zase nevyšlo. jednak jsme zařizovali spoustu věcí z UK sem a obráceně. ale manžel mě už asi zviklal, pojedem do Anglie, pak uvidíme. teď ještě co mi řekne gynekolog k letu, na tom taky záleží, protože na cestu autem se necítím… jazyková bariéra u nás není to podstatné, já mluvím celkem obstojně, manžel také, protože studoval tady. takže na malého budeme asi mluvit smíšeně, ale zase bych mu z toho v makovičce nechtěla dělat guláš, je to takové divné… 🙂
na stálo to doufám nebude, bylo by fajn být třeba půl roku tady, půl roku tam, záleží na tom, jak to bude s manželovou prací, taky jestli budeme v pořádku…
ale teď vybíráme jméno. chtěli bychom něco, co zní v češtině i angličtině pěkně, je to podobné. aby s tím neměli babičky a dědové problém :).zatím máme 2 takové adepty- Michael- Miky- ( májkýýý) 🙂 a Christophera- Chrise- Kristiána, ale to první se mně osobně líbí víc. ještě taky David- Dave, ale vzhledem k tomu, že se tak jmenuje manžel, přijde mi to takové divné, neoriginální 🙂 pro holčičku bych si přála jméno Rosemary, je to takové pěkné, do češtiny Růženka, Maruška, v Aj Rose… ale ultrazvuk mluví jasně 🙂
teda trošku jsi mě s tím porodem vyděsila, dost se toho bojím… už aby to bylo za mnou. to těhotenství jsem si začala užívat tak nějak pořádně až teď, ale stejně už bych nejraději měla miminko na světě 🙂 je to takové stresující,ty otázky jako: bude vše v pořádku? budeme zdraví? budu dobrá matka?
a vy už máte jméno vybrané? jak se cítíš? co malej, nezlobí? nechává tě alespoň trošku odpočinout?
mějte se krásně, všechny pozdravuj 🙂
