já jsem si vždycky plánovala, jak jednou budu mít kupu dětí, ale tak nějak mě to postupně opouští, až teď mi dochází, že je to docela makačka, že se člověk musí otáčet 🙂
taky jste vybrali pěkná jména, líbí se mi, že nejsou úplně tuctová, že když v davu dětí zavoláš, že se ti jich neotočí 20… 🙂 kdybys měla ještě nějakej nápad, tak sem s ním, my ještě nejsme rozhodnutí. příjmení je Packet…
víš, mně se třeba hrozně líbí, když vidím, jak nějakej malej capart se strará ještě o menšího… to je táááák roztomilý. jak ho třeba hladí tou ještě neohrabanou ručkou po hlavičce. prostě k sežrání… 😀
já už budu muset, jednak jsem dostala hroznou chuť na olivy, tak si jdu nějaké chytnout, a jednak mě ten můj malej lotřík od rána tak kope, že jestli budu ještě chvilku sedět u počítače- což se mu asi zrovna moc nelíbí, když se mamka nevěnuje jen jemu- že mi asi prokopne bříško.
jinak když už jsme u toho, já jsem poměrně drobná, mám 165 cm, a v „mládí“ jsem byla anorektička, takže s váhou jsem byla na štíru od jakživa. i do nedávna jsem bya hubená, ale teď? přibrala jsem už 7,5 kg a připadá mi, že neprojdu dveřma 🙂 jestli to takhle půjde dál, tak bude Dave muset vybourat futra 😛
já už jsem se téměř nechala ukecat, v pondělí jdu k doktorovi, tak uvidíme, jak jsme na tom, a jestli se vůbec někam poletí. říkám si, že když nám to tam nebude vyhovovat, že se můžeme vždy vrátit. sice jsme tam už žili, ale něco jinýho je dva mladí lidé, kteří se témě nemusí na nic ohlížet a malé miminko….
tak si užij dnešek, já jdu. pozdravuj kluky, pa Věrka