sama jsem teprve těhotná, ale kromě toho, že mám sama dva psy (velké a malé plemeno), tak se také věnuji výcviku a tak snad budu schopná trochu poradit…
to nejdůležítější je VĚNUJTE SE PSOVI POKUD MOŽNO STEJNĚ JAKO V DOBĚ PŘED DÍTĚTEM nebo alespoň co nejvíc dle vašich momentálních možností. Pes nechápe, proč je ten malý vetřelec najednou důležitější než on a podle toho reaguje.
1 – podle vaší situace bych psovi a pokud možno i dítěti (vím, že se něco ročnímu prckovi těžko vysvětluje, ale můj 9ti měsíční bratránek už tyhle věci chápe) stanovila pravidla – viz – dítě nesmí psovi do misek a za psem do pelíšku.
2- PES MUSÍ MÍT SVŮJ PELÍŠEK, kam za ním kromě pána nikdo nesmí. Stačí jen deka v rohu, na kterou dítě nepoleze a kam bude pes moci zalézt a nerušeně odpočívat…
3 – pes musí mít s dítětem pouze pozitivní zkušenosti – tzn. půjdete psa krmit a dítě budete mít na ruce – pes zjistí, že pokud je poblíž dítě, znamená to něco fajn. Nebo pokud je pes dostatečně opatrný, může mu dítě samo dát větší kus pamlsku, např celý párek – další pozitivní zkušenost.
4 – dítě ke psovi nepouštějte, pokud je pes unavený, nebo nemocný.
5 – nechte dítě, aby psovi házelo třeba míček, pokud to dokáže a pokud jej pes umí přinést zpět.
6 – tohle jsou jen doporučení, která by vám měla usnadnit situaci – jakmile pes zjistí, že nemá zapotřebí žárlit, stav se srovná a pes se smíří s nižším postavením v rodině.
7 – ještě je zde možnost psa vykastrovat, ale to pomůže jen u některých psů…
