To víš,že jsem měla strach to hlavně mojí mamce říct.Minule když mi řekli,že mám nastoupit do nemocnice na tu revizi tak jsem ji to ani neříkala,protože jsem se cítíla jako ta která zklamala,ale ona si pak ke mě sedla a říkala,že taky byla na potratu,ale dobrovolným,ale to ji zas táta neodpustil-to víš chlap by chtěl chlapa a co kdyby to byl kluk.No dneska je to úplnéě jiné,schlapy chtějí spíše hočičky,ty jsou po tátovi jak posedlý.Vidím to u mě,ikdyž dcera není přtelova tak ona na něm doslova a do písmene vysí.Dneska ráno se po něm plazila jak had.Moje máma má depku z toho,že pod noční košily by mohla nosit kalhotky a ona je nenosí a vůbec se před přítelem nestydí.No my se před ní taky klidně slíknem,když se jdem koupat tak ji to připadá normální.
Z přítelovi strany to zatím navědí.Ale myslím si,že jsme neunikli tetině pátravému oku a pak řekne „já jsem si to myslela“,ale minule jsme to řekli brzo a rychle se to rozneslo po vesnici kdy mi kámoška psala,že mi gratuluje v den kdy jsem se šla objednat na revizi.Přítel má nevlastní sestru a tu nesnáším,je to falešná a ta to určo rozhlásila.Jojo,příbuzný si člověk nevybírá.
