JÉÉÉ já bych se taky vdávala,ale mám smůlu,přítel říká,že mě nechce:) .Ne vážně,prý mu k tomu abychom byli spolu nepotřebuje papír a že se mi divý,když už jsem si to jednou zkusila a nevyšlo mi to a zas tam vlízt.No je pravda,že kdyby mě asi tak před třemi lety požádal o ruku tak ho asi někam pošlu to jsem byla rok po rozvodu,ale teď bych to chtěla.Svatbu bych chtěla jen tichou-jen my dva a svědci a dcera.Moji rodiče jsou pro,ale z jeho strany je to horší.Má teda jen matku s kterou se už 3 a půl roku nebaví.Teď(16.7) se bude ženit přítelův bratránek a mají to s celou parádou.Já jsem tetě řekla svůj názor,že to stojí hodně peněz a já radši tichou a ona,že Petr je v celý vesnici oblíbený a má plno kamarádů a každýmu pomůže a to by nemohl udělat.No mám na to jiný názor.On taky staví,je voják z povolání a teď je skrouhly takže penězma nepřebívaj a dělat někomu šaška,když na to nemám tak to se mi nechce.Ikdyž to budou mít u nich v hospodě.Jídlo se uvaří doma(ale musí se koupit) a obsluhovat si budem sami.Oběd pro 25lidí a na odpoledne,že se udělá lorna s masem a grilovat kýty a to by mělo dorazit asi 150-200lidí a muzika je objednaná kapela(pronájem 10000).Já tam s pupkem a tácem nebudu lítat a sbírat talíře.
Já jsem vždycky chtěla malou svatbu.Jen se svědkama na radnici,na oběd a pak se vrátit a pěkně se převléknout do sportovního,tepláků a posedět si nad ohněm kde se griluje prasátko a pár přátel..No ale každý má na to názor jiný.Já se hlavně bojím toho(mám panickou hrůzu) z takových těch blbostí co připraví kamarádi-přeřezání řetězu tupou pilou,dávání botičky,atd.Já nejsem ráda středem pozornosti.
