Ahoj Aničko,
děkuju za info a postřehy! Můj syn měl taky novorozeneckou žloutenku, ale ta se velmi rychle vytrácela, takže mě pustili po třech dnech z porodnice, ale musela jsem ho ještě dávat na sluníčko doma – to ale stačilo. Je mi jasné, že na Neratovice můžou mít ženy různé názory, je to prostě o lidech. Když člověk natrefí na solidního lékaře i celý zdravotní personál, je to fajn. Ale všude se najdou i tací, co Ti život znepříjemní. Počítám se vším dopředu, nejsem nijak naivní. U minulého porodu se mi velice vyplatilo si bonding doslova vyběhat několikera návštěvama u všech možných lékařů včetně primáře. Výsledek byl skvělý. Tyši byl zamotaný do šňůry a porod jsem prožila jako něco velice těžkého a bolestivého, nadmíru, než jsem si vůbec představovala. Ale prostě jsem se s tím smířila a přijala to. Ale trvalo mi to pár měsíců po porodu, nebylo to hned. Život přináší spoustu nečekaných věcí a člověk musí počítat s tím, že vše bude probíhat třeba úplně jinak. A to taky v sobě v mysli nosím. Faktem ale je, že od prvního těhotenství jsem u sebe nalezla neuvěřitelnou sílu intuice a ta mě od té doby nezklamala. Intuitivně proto cítím a jsem klidná, že se nemám naprosto čeho bát – jak co se týče porodnice, tak průběhu porodu a zdraví děťátka. Tento pokoj v sobě samé je něco skvělého… Jsem za něj vděčná a těším se na to, že vše bude skvělé 🙂
