Ahoj Lucko, co se kojení týče, je to ta nejpřirozenější věc, kterou můžeš svýmu dítěti nabídnout. Vůbec se z toho neznepokuj. Pokud ti kojení půjde, když budeš opravdu chtít, nebude ti na tom připadat nic divného. Je to neopakovatelná intimita mezi tebou a dítětem, kterou s nikým už nezažiješ. A hlavně, je to ohromně pohodlné, žádné vyvařování lahviček, saviček apod., žádné ohřívání a také spousta ušetřených peněz. Tohle všechno ber v potaz. Prostě mlíko máš vždy k dispozici. Já jsem svou dcerku kojila do 8 měs., pak sama už přestala chtít, jako by ji to už nebavilo a přitom byla na prsu taky celkem závislá. Samovolně to vymizelo a já jsem byla i ráda, sama jsem chtěla přestat tak v tom půlroce, kdy začala s normální stravou. Do toho půlroka je to pro mimčo fakt moc důležitý a když mlíko máš a dítě hezky přibírá, proč nekojit. Od půlroka jsme začaly s příkrmy a umělým mlíkem, mě se postupně přestávalo pomalu tolik tvořit, pak už jsem ji dávala jen na noc, protože u toho usnula. Teď usíná u lahve a taky v pohodě. Prostě je to chytrá holka a vše šlo krásně přirozeně 🙂
Takže když to zhrnu, nech to na přírodě, ona si s tím poradí, hormony taky po porodu udělají svý (vím, o čem mluvím) a až se malá Lili poprvé přisaje, bude ti to připadat, žes to dělala odjakživa, i když začátky kojení bývají někdy kruté i bolestivé, než se člověk rozkojí. Ale to všechno se dá přežít, když přece přežiješ porod 🙂 Třeba nakonec budeš patřit mezi ty mámy, co kojí do 2 let 😀 Jak se říká, odříkávanýho největší krajíc 🙂
Měj se moc fajn, doužij si zbytek těhu, i když ke konci je to už dosti vysilující a přeju ti rychlý a v rámci možností hezký porod 🙂
Markéta
