Ahoj Jančo,
moc Ti děkuju za přání! Julinka je kouzelná, jsem z ní nadšená! Tyši se v první momenty bál, ale po půl dni už byl v pohodě, teď už se k ní tulí, rád ji hladí po vláskách a tak roztomile jí říká Julinko, že v tom není špetka závisti, před kterou mě kde kdo varoval… Pravda ale je, že je v těchto dnech víc plačtivější a mrzutější, ale to je tím, že nemáme teď někdy tolik trpělivosti s mužem a potřebujeme po Tyšim rychlejší a pohotovější reakce. On to nemá rád, když se na něj spěchá a dává nám patřičně najevo, že to nebere… Taky lidem moc nedovoluje, aby se koukali na Julinku, když jsme spolu všichni tři venku. Ale když ten dotyčný jeho reakci veme s nadsázkou a nějak zareaguje, že mu to nevadí, Tyši se pak hned zase usmívá. Takže je to prostě o zvyku. Jinak jsme dali teď poprvé Tyšiho 2x na dopoledne do taková školičky pro děti jeho věku a on byl nadšený, vůbec to nebral negativně a tak. Takže myslím, že vše probíhá vlastně nadstandartně 🙂
Vydrž, za chvíli budeš mít děťátko v náručí, uběhne to jako voda 🙂
Marie