Ahoj holky, taky se přidávám ke květnovým maminkám a jsem moc ráda, že by malé mělo přijít na svět zrovna v měsíci květnu. Začínám 14. týden, přesněji mi to ale doktor potvrdí až zítra na UTZ, kde jsem byla naposled v 8. týdnu. Nemůžu se dočkat, až to drobátko opět uvidím na vlastní oči a chci věřit, že všechno bude tak jak má, jsem strašný stresátor a hlídám kdejaké píchnutí, snad už to bude lepší po tom 1. trimestru. Termín mám 11.5. podle PM a 22.5 podle posledního UTZ. Večerní nevolnosti už pominuly, naštěstí, teď bych pro změnu snědla všechno, ale musím se večer hlídat, sestřičce se nelíbila moje váha 71 kg. Mám ale kamarádky, které se z 50 vyhouply až na 75, tak si říkám, že s nadváhou se zas tak nepřibírá, no estetika je mi fuk, spíš nechci aby byly komplikace ke konci těhu nebo při porodu. Snažím se moc nečíst ty diskuze o hrozících potratech, je to pro nastávající maminy opravdu stresující, i když jsou to fakta, která nelze přehlížet. Jinak nejvíc jsem bojovala s tím, že se to nemá do začátku 2.trimestru říkat – teď jsem už 3 týdny na nemocenské a připadám si jak zločinec, nebo nějaká schovanka a zdráhám se to přátelům říct, oni se z taktu neptají. Rodiče i v práci už to vědí, i tak to ale byly nekonečné týdny, kdy to věděl jen manžel a člověk se nemůže o tu radost pořádně podělit 🙂