Milá Báro,
Vaše příspěvky čtu pravidelně a opět mi to nedalo, abych Vám nenapsala. Nevím, jestli si vzpomínáte, máme dnes už 3 letého Jonáše a 1,5 starého mladšího brášku.
O znakování jsem se dozvěděla, když bylo Jonáškovi asi 3/4 roku a docela mě to zaujalo. ˇMyslela
jsem si, že by bylo fajn naučit Joníka znakovat pár důležitých slov tak, abychom se spolu dorozuměli v zásadních věcech (např. mléko, spinkat apod.) Zkoušela jsem, ale Joník neměl
příliš zájem. Naučil se pouze znak pro světlo, ten ale používal často a velmi vytrvale. Postupně jsem to pak přestala zkoušet prostě proto, že jsem u Jonáše necítila tu naléhavost a potřebu.
Vím ale o pár maminkách, které vytrvaly a moc si znakování pochvalovaly. Je také pravda, že jsme se s Jonášem slovně dorozuměli velmi dobře zhruba v 16 měsících (pro všechny své základní potřeby už uměl říci „svá“ slovíčka – hají, hačí, au, ham, ňamňam apod. V roce a půl měl už slušnou slovní zásobu. Byl opravdu šikulka. Na jeho brášku jsem znakování vůbec nezkusila (není nejak čas a vlastně ani síla 🙂 ), s mluvením zatím nezačal, přesto nemá problém se se mnou domluvit. Když něco potřebuje, prostě si mě tam dovede a ukáže. Když ho něco bolí, ukáže, že to chce pofoukat apod. Je to úžasné, jak je každé dítě jiné. a jak každý věk přináší různé radosti a starosti. Já bych teď například potřebovala velmi poradit, jak přežít nástup do školky. Je to velmi těžké období pro celou rodinu a samozřejmě nejvíc pro Joníka. Poslední 2 týdny situace tak vygradovala, že jsme se rozhodli jeho docházku přerušit, protože se začal počurávat, doma velmi zlobí, poslední týden mi připadá takový smutný, tichý, vystresovaný a to už je na mě moc. Ve školce mi říkají, že to chce čas, ale když vidím, jak je Joník o víkendu šťastný a spokojený, že je s námi doma, mám jasno. Vždyt jsem doma a není nutné to hrotit. Budeme doma spolu zase všichni a moc se na to těším. Vím, že to není k tématu, ale úplně jsem pocítila potřebu se tady mezi námi maminkami, z toho vypsat.
Přeji Vám všem hodně pohody a krásné dny s dětátky.
Marta
