Milá Báro,
moc ráda si čtu Vaše příspěvky o malém Jonášovi (Jondovi) 🙂 a bez nadsázky musím říct, že vždy ve mně vyvolávají příjemné mrazení a vzpomínky a to nejen proto, že mám doma také Jonáše (Joníka) 🙂 . současně také proto, že Vaše sžívání mi velmi připomíná to naše. Minule jsem psala o našem kojení, dnes mi to nedá a přidám koliky. Také jsme měli tento problém.
Joníkovi nedaly spát především přes den, nejvíce v podvečerních hodinách. Hledala jsem příčiny.
Někdo říkal, že při kojení přes kloboučky polyká více vzduchu, někdo, že to tak mají skoro všichni kluci, nepomáhaly kapičky ani moje dieta. Pak jsem si přečetla knihu, o které píšete (alespon si myslím, že jde o tutéž). Připadalo mi
to neskutečně logické a najednou úplně jasné. Uklidnila jsem se, vyzkoušela pár popsaných „triků“, postupně jsme si s manželem (mimochodem také Honza 🙂 ) vytvořily jakýsi systém uklidnování a ono to neuvěřitelně fungovalo (stočení do klubíčka v babyvaku, houpání na míči, těsný kontakt, ššššš do ouška v různých intenzitách, při velkém záchvatu velmi fungovalo i pevné zabalení a fén).
Nejenomže zmizel stres a napětí (což dle mého hraje velkou roli), ale došlo mezi námi a naším nejšťastnějším miminkem k velkému porozumění a sblížení. V průběhu 4 měsíce problémy postupně vymizely uplně. U druhého syna už nás nic nepřekvapilo.
Dnes budou Joníkovi 3 roky a já průběžně listuji a pročítám druhý díl této knihy, který je věnován batolatům, a opět jsem za ni nesmírně vděčná!
Moc Vás zdravím a moc, moc fandím celé rodince!
