Ahoj, můj Tomášek se narodil 7.4. takže teď mu je 5 týdnů. Po porodu mi ho přiložili, ale moc se nepřisál. První dny na šestinedělí jsem to zkoušela co 2 hodiny. Celkem bez výsledku. Sestry mě taky ubezpečovaly, že je času dost. Pak ale přišla jiná sestra, řekla, že malý hubne, že mám také málo vysoké bradavy a ať mi z domova přinesou kloboučky. S kloboučky mě sestra nučila a malý začal pít. Nevypil nic moc, ale trochu přibral, a tak nás pustili domů. Pořád přibírá celkem málo a já mám navíc bradavky z těch prvních pokusů v porodnici celkem zničené, ale snažíme se. Poradkyni jsem měla doma taky, vyřešila spoustu věcí, ale hlavní problém ne. Neříkám, že to byla úplná ztráta času a peněz, to ne, ale čekala bych víc. Když už mě prsa opravdu bolí, tak krmím jako vy a nebo i z lahvičky. Prý se to nemá, ale mě to dětská doktorka dovolila. Ať si prsa a malíček odpočinou 🙂 Proč Ti ale píšu. Před dvěma dny jsem našla odvahu zkusit to bez kloboučku. Jen na tom lepším prsu, co nemám prasklé. Toma jsem vzbudila o něco dřív, aby se mi hlady ještě nerozbrečel a byl dobře naložen. Po pár pokusech se podařilo a já ho poprvé nakojila bez kloboučku. Tak to teď občas zkouším. On je líný a moc nechce otvírat pusinku, takže když se nedaří a už se vzteká, že má hlad, dám mu klobouček a nechám ho pít. Zkusím to zas až bude mít lepší náladu. Tak Ti přeju pevné nervy, třeba je to opravdu tak, že miminka se to taky učí a postupně jak sílí, jsou i lepší „savci“. Jinak u kojení jsem brečela tolikrát…nejsi v tom sama. Je to občas fakt boj!
