Ahoj Ivi, ráda si čtu tvé zážitky s dětmi. Sama mám chlapečka, který bude mít v únoru 5 let a snažíme se o sestřičku nebo bratříčka:) . Co se týká přestupu z postýlky do postele je potřeba správně načasovat. My jsme měli ideální příležitost, když byl malému 1 rok, tak jsme se přestěhovali do nového bytu.. jenže osud zafungoval, já si zlomila nohu, takže se stěhování do velké postele odložilo, protože jsem si nedovedla představit, jak budu kulhající několikrát za noc za malým chodit z ložnice do pokojíčka. Malý si na spaní s námi v ložnici zvykl natolik, že diskuze o stěhování do pokojíčka nepřipadalo v úvahu, vždycky říkal, že chce spinkat s maminkou a taťkou. Letos na jaře jsme se přece jen rozhoupali – k jeho 4. narozeninám – a pořídili malému úplně nový pokojíček, s posteli se skluzavkou a domečkem. Malý byl celý šťastný a natěšený a od první noci spí v pokojíčku sám. Já jsem si pořídila videochůvičku, abych ho slyšela i viděla. Je pravda, že několikrát za noc vstávám a chodím ho přikrývat – tady máme ještě rezervy….Postýlku máme v ložnici pořád, protože když je třeba nemocný – jako zrovna tento týden – tak ho mám raději „po ruce“.Je pravda, že jsem často dřív slýchala ze svého okolí, že už máme malého přestěhovat, ale myslím, že všechno má svůj čas a záleži na tom, jak to vyhovuje dítěti i rodičům. Měj se moc hezky.Katka
