Já teda když se připojím k tomu kojení – kojila jsem do dcerky 16tého měsíce. V noci se mi neustále budila, klidně po hodince, bylo to šílené, fakt jsem byla zničená. Přes den byla vyloženě závislačka na prsu, jak ho viděla, tak šílela, když ho neviděla, rvala všem okolo výstřihy a my chodili s vytahanými tričky. Začalo mne to opravdu hodně obtěžovat, ta její závislost a večer jsem kojení razantně utnula. Když se prostě probudila v noci, položila jsem jí zpátky do postýlky a děj se vůle boží:) Držela ji za ručičku, řekla dobrou noc a nechala ji řvát. No musím uznat, že to byla zkouška nervů, přítel na mne křičel, že má hlad, proč jí nedámnajíst. Upozornuji, že to bylo ve 14ti měsících. To se přece žádné dítě, pokud toho sní tolik jako naše Rozárka, v noci budit hladem nemůže. Kolem páté hodiny ranní už jsem nakojila. Druhý den to bylo lepší a lepší, a za týden se večer začala budit jenom jednou kolem té páté hodiny. Přes den jsem kojení taky omezila a když sem i vrhla na prsa, říkala jsem, že prostě není, až večer:)Kojila jsem jen ráno a večer. A zvládly jsme to. Bohudík. Na podzim jsem potom celkem v klidu odstavila, když jsem vynechávala kojení:)
Jinak jsem se chtěla zeptat:) Kromě toho, že jsem v říjnu odstavila, jsem také zjistila, že jsem těhotná:))) Ted v 15tém týdnu, dětičky budou od sebe necelé dva roky.
Chtěla jsem se Ivo zeptat, jak se to dá zvládnout? Já sama chtěla děti po pěti letech minimálně, ale člověk míní a život mění:) Na jaře chci malou odsunout do vedlejšího pokojíčku, protože obě děti s námi v jedné místnosti – to si nedokážu představit. Vůbec si taky nedokážu představit, jak skloubíme třeba Rozárky odpolední spaní a režim miminka, no jsem z toho div živá. Dcerka mi od narození špatně spinka a když byla malinká do třech měsíců bojkotovala kočárek a usnula přes den jedině u prsa u kterého byla opravdu přicucnutá – jak jsem ji přendala do postýlky, do pěti minut byla vzhůru. Tak jsem šátkovala. POtom mi bohudk nějakou náhodou vydržela v kočárku a dokonce usnula – ovšem jenom za jízdy!!! Takže nechápu, jestli druhé mimi bude to samé, jak já to budu dělat:) Si snad naložím starší dceru do manducy na záda a budu drandit deset kilometru s kočárem aby se mladší dětátko vyspalo. No mám z toho celkem horor. Proto se chci zeptat, jaké to bylo zezačátku, co vaše obavy, co se vyplnilo, co naopak bylo jinak:))
Děkuju moc, Hanka
