Ahoj Ivčo,
přeju ti upřímnou soustrast ke ztrátě babičky. Další věc, co mám podobně – babička mi umřela těsně před Vánoci. Určitě se těšila na další pravnouče, ale v prosinci měl 20. výročí smrti děda, ten den začala babička chřadnout a tak nějak už ji to táhlo za ním. Byla jsem v 9. měsíci a mysleli jsme, že tyhle vánoce k mojí rodině na Moravu nepojedeme, ale na pohřeb jsme jeli (byla tehdy sněhová kalamita, takže vlakem). Pohřeb byl nádherný, mši sloužil babičky synovec a byla to taková… no vlastně radostná oslava jejího dobrého života, byl plný kostel a průvod se táhl od kostela až ke hřbitovu, několik set lidí. A tam začalo sněžit, těsně po uložení rakve přestalo, fakt to byla krása. Smutná, ale krása.
Jáchyma jsme tehdy vzali s sebou, vláčky miluje. Ale byl poprvé sám asi v roce a půl. Tehdy jsem byla na konci prvního trimestru a bylo mi hrozně špatně, tak si ho vzala babička – mužova maminka, že zkusíme pár dní, ať si odpočinu a on se vyřádí. Byl tam bez problémů celý týden a ani se mu nestýskalo, zato nám jo :). Od té doby ho tam občas na pár dní posíláme – tuhle stranu rodiny vídá často a rád. Teď v létě zůstane pár dní u mého táty, tak uvidíme, toho vidí sotva třikrát do roka…
No momentálně je takový nějaký nemocný, horečka vyběhne ke 40, zrychleně dýchá a bezvládně leží, sotva promluví… pak mu ji srazíme obkladem a čípkem, prospí se a vypadá úplně zdravě… a za pár hodin zase. Má rýmu, kašel a včera i zvracel. Dneska mu doktorka vzala krev a je tam nějaká baktérie, tak čekáme na výsledky z moči a případně dostane ATB. No doufám, že to od něj nechytne Justýnka, ta by si užila, chuděrka malá…
Mějte se hezky a nemoci ať se vám vyhýbají 🙂
