Dnes jsem viděla dopoledne v TV pořad pro maminky, tentokrát zaměřený na „zbavování se dudlíku“. Tady je totiž běžné, že děti mají dudlík hoooodně dlouho. A jestli si některá z vás myslí, že hodně dlouho je třeba 4 roky, tak jste na velkém omylu. Byly tam dvě maminky, syn jedné měl dudlíka do 5,5 let (ta máma sama měla dudlík do 7 let!!!!), druhé dcera do 5 let. Sice dudlík používaly hlavně na noc, ale také v okamžiku, kdy bylo dítě nemocné nebo třeba jen mrzuté. Ale běžně tu na ulicích (nebo v supermarketu) vidíte velké děti (skoro vypadají jako školou povinné), jak mají dudlíka přes den. Mě to teda přijde příšerné. Je to celé postavené na hlavu. Bavila jsem se s franc. kamarádkou, která mi řekla, že kojila kluka skoro do dvou let, ale moc se o tom nezmiňovala, protože to tady berou, že tohle dělají jen „alternativní rodiče“, kteří žijí asi někde v chýši v lese. I půl roku kojení je docela dlouho. Většina nezačíná vůbec nebo kojí jen několik měsíců než dají dítě v 2,5-3 měsících do jeslí. A na druhou stranu tu mají děti dudlíky málem až do maturity.
Maxíkovi jsem nabídla dudlíka 2x, když byl asi v 1 měsíci na večer plačtivý (prdíčky?), ale podumlal, vypliv ho a ublinklul si. Doktor mi pak potvrdil, že kojené děti spíše dudlík odmítají.