Vidíš, Leni, tak to my poslední dvě noci nemáme ani ten interval od osmi do dvou:^) Včera šel spát v sedm a v jedenáct už brečel, tak mi ho manžel dal na nakojení do postele, pak se vzbudil v jednu a tlačil, to se mi teda s ním nechtělo jít nad umyvadlo, tak jsem jen zalitovala posrajděné plíny a doufala, že pak zas usne – no jasně že ne, takže do dvou jsem to ukecávala a pak jsem ho stejně šla přebalit a nakojit, pak v pět začal brečet ze spaní a hned na to zas tlačit, to pak ale zaspal a vstávali jsme ve čtvrt na sedm… No doufám, že se brzy vrátí starý režim.
Jinak já oblíkám dost nahodile – doma body s dlouhým, punčocháče a pokud nespí pod dekou, tak flísovou mikinu. Do kočáru k tomuhle přidám teplejší gaťata, bavlněnou čepičku, zabalím do rychlozavinovačky a flísové deky, ještě jednou dekou přikryju a zapnu nánožník. Do kšeftu s kočárem moc nechodím a když, tak jsem obvykle za chvíli venku, takže nic nerozepínám, kdyby to bylo na dýl, tak taky jen odhaluju vrchní vrstvy. Jen jsi mě, Leni, překvapila s tou kombinézkou do šátku, já do šátku malýho oblíkám co nejmíň – jako doma – šátek jsou vlastně další tři vrstvy, zepředu jsem obrovská vrstva já – a býváme oba zpocení – a přes nás dávám flísovou bundu. Nožičky malýmu zastrkuju do šátku – skrčím tak, aby měl kolínka těsně pod mýma prsama – četla jsem, že je to lepší pro polohu zad, kyčlí a navíc jsou schovaný a nezavazí:)
