Tak to můj manžel je s tím spaním statečný – zatím se nestěhoval. V noci se vzbudí vždycky, když jdu malého přebalovat a krmit (kojím v naší posteli, postýlku máme hned vedle postele z mojí strany). A to když jdu s malým spát už v devět a mrňousek se vzbudí třeba v jedenáct nebo dvanáct a manžel je třeba ještě u televize, tak ho zavolám, ať jde malého přebalit, já se zatím našteluji do kojící polohy (v polospánku), malého nakojím a předám ho manželovi na uspání. Nebo když malý nechce spát a já jdu něco naspat, tak mi ho pak přinese přebaleného na kojení. Mám štěstí, že manžel nepotřebuje moc spánku, i před těhotenstvím i porodem spal tak 6 hodin denně, o víkendu max. 8 hodin.
Roslenko, asi ti nezbyde než mu to říct na rovinu, chlapi moc náznaky nechápou :S To už mě život naučil, že pokud něco chci, musím si o to říct.
V neděli večer jsem přestala zapisovat v kolik hodin, jak dlouho a z jakýho prsa jsem kojila. Už se to ustálilo, tak jsem toho nechala.
Já bych bez deky neusnula, sice spím v kalhotkách a podprdě (abych neměla celou postel mokrou), ale malý je při nočním přebalování a krmení teploučký i bez deky.
Misho, plínku si pod prsa dávám také, nechci mít všechno mokré. Teď se naštěstí to největší stříkání zastavilo, asi tím že malý pije déle, i když intervaly přes den jsou často jen 2 hodiny. Dneska byl zlaťoučký, až na drobnou nevrlost odpoledne ale to spravilo chování.
