Máňo, že je Ti z toho smutno je úplně normální a že Ti připadá divné, že najednou budeš muset svou lásku a pozornost dělit 2 respektive 3, je taky normání.
Švagrová má 3letého chlapečka a teď 5týdenního chlapečka…a věř mi, že před porodem se mi svěřila se stejnými pocity…taky měla napánovaného císaře…taky jí bylo líto toho staršího syna…že ho bude muset nějam „odložit“, když bude rodit a manžel bude u porodu…přitom věděla, že ho budu hlídat já, respektive já a její brácha…takže že bude v těch nejpelších rukou…a stejně se tomu pocitu neubránila.
No a teď už to mají za sebou, ale řeší jiný problém…mnohem větší problém. Starší syn na toho mladšího už několik týdnů hooodně žárlí, až tak, že mu bere dudlíka, háže polsštář na hlavu a říká „Nechci Adámka“ (toho druhého syna). A švagrová je z toho nešťastná….musí ho hlídat jako oko v hlavně, aby mu třeba v nestřeženém okamžiku ten starší neublížil a nestalo se neštěstí a zároveň mu dávat hodně své lásky a pozornosti a ještě zvládat péči o dvě děti, domácnost…je to náročné, už je na ní vidět, že je unavená a smutná, že ten starší nemá rád toho mladšího.
Samozřejmě…chce to jen čas…hodně času…ale při všem tom kojení, přebalování, vaření, úklidu a hlídání je to pro ni náročné…takže už je to nani znát. 🙁
Tím Tě samozřejmě nechci strašit, že dopadneš stejně, to vůbec ne…každé dítko je jiné, navíc holčičky tohle berou jinak…a ten náš starší synovec je holt po tatínkovi trošku temperametní povahy, takže to nemyslí zle…jen mu to bude trvat trošku déle, než se s novým malým členem rodiny sžíje.
Jinak holky, nevím jak vy, ale jak jsem psala, že dnes je náš malý hodně v klidu…tak to asi jen sbíral síly na večer. Asi od 19:30 řádí jako tajfun, bolí mě to jeho kopání jako čert a on má energie stále na rozdávání…tak už jen čekám, kdy konečně vysílením usne, abych si mohla taky dáchnout. 🙂 🙂
