Ahojda holky, ¨
moc Vám děkuji za gratulace:), bylo to docela náročný, ale hlavně na mou psychiku. V pondělí 25.7 jsem šla na běžnou kontrolu, ale mimčo mělo špatné ozvy (prý 2min. je vůbec nezaměřili!), poslali mě hned do nemocnice s doporučením hospitalizace, asi vítě, jak to se mnou zamávalo. Dojeli jsme tam, změřili je, řekli že je to dobré,ale že máme přijít za 2h, tak jsme přišli, byly zas celkem dobrý, ale druhý den jsme měli přijet zas, domluva byla, že 1.8 přijedu a 2.8 císař. Odjeli jsme dom, ale já byla z toho špatná, najedla jsem se, že si půjdu lehnout, bylo asi 18h., po lehnutí mi praskla voda – zavolala jsem tam, řekli, ať přijedem, a tak jsme jeli zase 20km zpět, tam vše o.k., měřili ozvy, akorát byl problém, že jsem se najedla, ale kdo to mohl vědět, že?takže mě vzali až v 23:15, vše bylo fajn, až na dvě věci musela jsem vstát z postele 12h po operaci (to bylo srašné nešlo mi to a bolelo to), pak už pohoda. A další věc s kojením (netušila jsem, že je to taková věda), malá se přisála, ale vydržela si dát 4 polknutí a hotovo, byla jsem z toho strašně nešťastná, ale byly tam výborný sestřičky, které mě pomohly, malá už papá, ale pořád je v mě jakási nejistota a strach z dalšího kojení, aby bylo vše o.k., ale snad to přejde. Teď má 2.750Kg. Tááák děvčata, lkdybyste na mě měli nějakou otázečku klíďo se ptejte:) Pádím se mazlit:( 🙂