Dobrý den,
máte před sebou těžkou volbu. Myslím, že málo který muž se připraven na dítě. Já měla první dítě velice brzo, hned po škole, nebylo mi ani 20, když se syn narodil. Partner byl o 5 let starší, ale i tak to byl mamánek, Myslela jsem, že ho dítě změní a že se osamostatníme, ale bohužel to nevyšlo. Synovi bylo 2,5 let, když od nás odešel a už se nikdy nevrátil. Tenkrát jsem ho naivně přemlouvala prosila vyhrožovala, ale nic. ted s odstupem času je to dobře, že to dopadlo jak to dopadlo. Sice nebylo lehké vychovávat dítě, když jsem byla skoro taky dítě, ale hodně mi pomohli rodiče. Není ostuda být matkou samoživitelkou, jak je to náročnější, ale krásné.
Váš přítel by na to roky určitě mel, a vy, neuražte se, také. V dnešní době je tolik párů, co nemohou mít děti a po 30 roku života je vše v této oblasti těžší.
Pokud je vaše touha po dítěti opravdu tak velká a jste si jistá, že byste chtěla, ale aby váš současný přítel byl otcem vašeho dítěte…vysadila bych prášky aprostě bych otěhotněla. Přítele bych pak postavila před hotovou věc nebo bych mu to utajila do doby, než půjdete na 1. ultrazvuk, kam bych ho vzala sebou, pod nějakou záminkou, že jdete na nějaké vyšetření a že byste ho měla ráda po svém boku. Pokud by ho ani ultrazvuk a pan doktor nepřesvědčili, že je to krásný dar mít dítě, které ho bude nazývat otcem vás maminkou…….nemá to smysl.
Buďte šťastná alespon vy s dítětem. Na dítě není připravený nikdy nikdo, mnohdy se vše vyvrbí jinak než si plánujeme. Kařdé dítě je jiné a peníze? V prvního letech života potřebuje hlavně lásko něhu vaši náruč a to ostatní příjde.
s Pozdravem Petra
