MIlá paní, Váš problém řeším v podstatě taky, jen s druhým dítětem. Je mi 33 let a manželovi 35. Źili jsme spolu téměř 8 let a stažili se o miminko. Nic nepomáhalo a tak jsme před třemi lety museli podstoupit umělé oplodnění a stal se zázrak, vyšlo nám to na první pokus. Dnes se radujeme z našeho dvouletého chlapečka. Jenže bydlíme na maličké vesnici a žádná rodina s dětmi tady není. A já nechci, aby náš syn vyrůstal celé dětství sám. A proto jsem začala uvažovat o druhém dítěti.
No a manžel je hrozně proti, on své dítě má, další nechce ani za nic. Přitom jsem máma naprosto samostatná, nemusí a ani nechce mi v domácnosti ani s dítětem vůbec pomáhat. On má přece dědice, nástupce ve firmě a to mu stačí. Navíc se manžel nedokáže smířit s myšlenkou, že je na druhém místě, že mi náš chlapeček zabere většinu času.
Takže Váš problém řeším taky, jen s druhým dítětem. Moje touha je už opravdu velká, další problém je, že bez umělého oplodnění žádné dítě mít nemůžu a žádný šikovný soused v dosahu není 🙂 🙂 🙂 . Budu Vám moc držet palce, ono mít miminko je náročnější a velmi namáhavé, ale není nic krásnější na světě, když Vám dítě říká maminko a když víte, že jste pro něj tím nejdůležitějším na světě. (Tedy alespoň zatím, uvidíme v pubertě :S :S Moc Vám držím palce a být na Vašem místě, asi bych dala dítěti přednost. Ale vím, že rozhodnutí je nesmírně těžké.
