Ahoj Evo,
Helen čas od času taky posedne amok a pak sebou praští o zem a mlátí hlavou do podlahy a křičí… připisovaly jsme to jejímu jižanskému původu. Jediné co zabírá je, že ji necháme v místnosti samotnou a odejdeme. Když nemá publikum, hned přestane. říkáme „fuj, na to se nebudem koukat.“ a jdem pryč. za chvilku se zvedne a přijde za námi. Nic jiného než ignorovat nemá smysl, na tresty jsou ještě malí a jen by se v nich ten vzdor a vztek posílil ( to mám od mámy, je psycholog :-). Zkuste to, třeba to na Patrika taky zabere. Přeji pevné nervy!
Silvie – náš článek už je opravený, paní šéfredaktorka mi vyšla vstříc 🙂 a pokud jde o podávání léků – když dávám panadol na zoubky, vychladím ho v lednici, Helen je pak ráda, že ta trubička studí a hned si ho ráda vezme. Antibiotika měla jen jednou, tekutý sirup, který měl být v lednici a podávám na lžičce. Bylo mi jasné, že to vyliju dřív, než cokoli pozře, tak jsem jí ho podávala taky tou trubičkou na panadol a bylo to rychlé a jednoduché. Přejem Evičce brzké uzdravení.
