Ahoj,
Jsem moc rada, ze nas je tu i tolik prvorodicek, protoze myslim, ze poprve je to asi fakt neco uplne noveho a muzem se na vytouzene prvni miminko tesit spolecne.
Jinak me byva docela spatne skoro kazde rano. Ale nezvracim a vetsinou pomuze teply caj a neco maleho k snidani. Nastesti unavu vubec necitim, pracuju na plny uvazek v kancelari, tak jsem rada. Jen fyzicka zatez mi dava zabrat, staci vyjit par schodu a jsem uplne hotova. Doktor rikal, ze to je normalni a at si dopreju odpocinek kdyz to potrebuju.
Tehotensky chute ani moc nemam. Jediny co ted vubec nemuzu ani citit jsou jogurty. Driv jsem je rada mela, ale ted nejak nemuzu. Zato si hrozne rada pochutnam na ovoci a spatne odolavam i sladkostem, ale snazim se to neprehanem. Diety samozdrejme nedrzim, ale nechtela bych pribrat 15 kg…
Nely, ja to mela minuly rok stejne… vsichni krome lidi v praci to vedeli a ja se jim pak nemohla podivat ani do oci. I jsem ty kontakty dost omezila, nedokazala jsem se nevazane bavit a delat jako by nic. Ale az bude tohle kriticke obdobi za mnou, myslim, ze se ta stara kamaradstvi zas do jiste miry urovnaji. Za mesic budem z nejhorsiho venku.
U me v praci nikdo nic nevi, reknu jim to koncem pristiho tydne podle toho jak dopadnu u doktora. Hrozne se bojim, sef nadsenej nebude. Pred mesicem mi pridal a chvalil me, jak je se mnou spokojenej. Ale co, jsem tu sesty rok a je mi skoro 28 tak s tim musi pocitat.
Zatim pa zlaticka…
