Mám dvě dcery, tu starší jsem na doporučení svého lékaře rodila v UPMD, bohužel nikdo nevěřil že bych byla schopná porodit velké dítě přirozeně nechala sem se „ukecet“ do císaře. Den před zákrokem jsem měla přijít. Už od rána jsem měla kontrakce, nejdřív po 15min ale velmi silné, na příjmu jsem svoje pocity sdělovala sestře, naprosto na to nereagovala, celý den jsem profuněla, odpoledne za mnou přišel manžel a kontrakce se začali zhoršovat a hlavně už byly poměrně často. Začala jsem i špinit, řekla jsem to sestře, ta mi řekla že je to po vyšetření normální, pak i lékařce, ta mi řekla že jsem jen nervozní, takže asi cejtím něco co vlastně není, a to neudělila ani monitor. Před 19h jsem měla silné kontrakce po 6min, manžel byl nervozní a když viděl že se nic neděje tak šel znovu pro sestru ta mě teda dala na monitor ale nechtělo se jí a přišla ona 19tá hodina a VÝMĚNA směn, přiběhla nová sestra zkoukla monitor zeptala se jak se cítím že je důležité to co cítím hlavně já, přístroje že nejsou tak podstatné, hned mě vzala za lékařem, ten zjistil že rodím ale byl lehce nervozní z velikosti mého břicha a velkého dítěte, za chvíli přilítli ke mě na pokoj dvě sestry a navlíkli mě punčochy( dopoledne jsem dostala čočku za to že nemám své, nikdo mě to neřekl) zacevkovali, dali kanylu a jeli jsme na sál, anestizioložka byla velmi milá, vpich se povedl bezbolestný, a ve 20:28se narodila dcera. Od 19h do 20:35 jsem prožila v UPMD hezké chvíle a co následovalo pak, no škoda mluvit, malou jsem viděla až za 9hodin asi 3 minuty, na normálním pokoji mi jí přinesli zas jen ukázat po 15hodinách, ač sem se hádala o ní tak prostě dítě nenosily. Mléko jsem nějakou dobu neměla, no kdo by ho měl když nebylo dítě které by sálo, malá měla žloutenku a musela na FT kam sem zas nesměla, bez mého vědomí jí krmily Bebou, domů jsem se dostala jako vystresovaná troska co se v porodnici nic nenaučila a ještě byla ponížená že když malou nenakojím tak mi UMŘE.
Druhou dceru jsem odmítla rodit v Praze, bohužel jsem čekala zase obříčka a předchozí jizva nebyla v dobrém stavu tak jsem rodila opět císařem. Tentokrát v Neratovicích. Tam sice u porodu sekcí nemůže být tatínek(je tam mini sál) ale po tom co mi dceru ukázaly na dobu jakou já jsem chtěla jí odnesly aby jí dali jen plenku, zabalili do látkovky a daly do náruče novopečenému tatínkovi, který si jí choval až do doby než mohli za mnou na NORMÁLNÍ pokoj, což trvalo dobu než mě zašili. Hned přišla sestra a pomohla mi maličkou přiložit k prsu a mohli jsme být všichni tři spolu jak dlouho jsme chtěli. Večer mi primářka doporučila aby jel tatínek domů vyspat se v klidu a že já si musím taky odpočinout, ale nic nám nepřikazovala. Celou dobu za náma chodili jen dvě sestry co se střídali, takže jsem přesně věděla o koho jde, ne jako v UPMD kde se nikdo nepředstavil a furt chodily jiné sestry. Na vizity chodili stylem že se přišli zeptat zda nekojíme a jestli mohou se na nás podívat. Vizity dětí probíhali tak že jsme nosili děti za lékařem každé dopoledne v momentě kdy nám se to hodilo ne jako v UPMD kde se rozrazili dveře a zařvalo se vizita svlíknout děti a půl hodiny čekat s nahatým novorozencem než přijde doktorka. V Neratovicích jsem rodila ve čtvrtek odpoledne a v pondělí ráno jsme mohly jít domů, odpočaté, spokojené a veselé. Prostě nebe a dudy……jen doporučuju, je to nejbližší varianta z Prahy pro ty co chtějí něco lepšího než továrnu na děti
