Rodila jsem u Apolinare. Cely porod bych vnimala jako vylozene pozitivni zazitek a vcelku rada bych na nej vzpominala, i kdyz dnes bych si ho dokazala naplanovat dost jinak.
Az na male, nepodstatne ALE – ktere „v podstate nestoji za rec“, ale i po 2 letech ve me vyvolava neuveritelnou vlnu odporu a vzteku a vhani slzy do oci.
Moje kuze spatne snasi stehy-vyrustaji… Pro jistotu jsem to rikala vsem lekarum, ktere jsem snad potkala. Pouzivala roztahovaci balonek (v dobe porodu jsem byla pripravena porodit asi o 5cm vetsi prumer, nez je standardni hlavicka ditete) a prosila, aby epiziotomii provedli jen v pripade nejvetsi nutnosti.
Kdyz „moje“ porodni asistentka prohlasila ze tedy „uz“ a ze se jde na to, odnekud prisla pani doktorka-nevim jak se jmenovala-nepredstavila se, ale i kdyz se nevyskytla jedina komplikace, od te chvile jsem byla kus masa.
O nicem-vcetne prubehu porodu se mne neobtezovala informovat a nuzky jsem bohuzel pres velke bricho nevidela.
Slysela a citila jsem jen svoje strihane maso jak praska.
Nemusela jsem ani tlacit.
Dite vypadlo v podstate samo…
(o tom ze ho odnesli na povinnou hodinu do inkubatoru a muze vpustili na posledni minuty jsem tehdy tolik nepremyslela)
Nicmene vsechny stehy se po 3dnech rozjely. CHodila jsem tyden do nemocnice kde mi je (jina pani doktorka a jina nemocnice) vybirala, a nejen diky procesu hojeni odmitla znovu sesit.
Vysledek:
– po 9mesicu po porodu velmi silny a bolestivy otok cele vulvy pri moceni
– po 2letech
– na dotek bolestiva tuha jizva
– velmi bolestivy sex
– okraj jizvy cca 1cm nesrostly-jen zahojene okraje
trauma? – radeji bych byla znasilnena nez tohle…
Vazne nebylo mozne chvilku pockat? (zadne omotane pupecniky, tisen plodu ci cokoli… vse pry skvele)
