Ahoj holky,
uz jsem chtela napsat vcera, ale nejak mi tato stranka blbne, pomalu se nacita a zasekava se… (nevim co s tim je, ale mam ten problem na pocitaci doma i v praci). Vam to funguje normalne?
Peti, diky za povzbudiva slova ohledne porodu, protoze se toho fakt bojim. I muj doktor se smal, kdyz mi odebiral krev, ze jsem straspitel. Ale rikam si, ze uz to zvladlo tak hrozne moc zen, ze ja musim taky.
Docela se o tema tehotenstvi a i porodu zajimam, mam doma knizky, hodne ctu na internetu a zjistila jsem, ze cim vic o tom clovek vi (jak to vse probiha a tak..), tim je to jednodusi se na to psychicky pripravit. Urcite chci, aby byl muj manzel u porodu, jak to mate vy?
Ale na jednu stranu se na to i tesim a doufam, ze to u me pujde prirozenou cestou, i kdyz doktor rikal, ze mam docela uzkou panev. Hodne holek co znam tak skoro vsechny sli na cisare. Myslim, ze dnes zu te nenechaji se dlouho trapit. Ani nevim jestli budu chtit epidural, nekdo rika, ze prej to neni zas tak super, ze to muze znecitlivet az moc…
Ale do porodu mame jeste hodne daleko. Vsak nejdriv musime otehotnet.
Me je 27, deti nemam. Byla jsem tehotna poprve a bylo to vsechno planovane (o to vetsi byla pak ta strata). Ziju i se svym muzem zrovna v nemecku, v mnichove. Chtely sme vydelat nejake korunky a docela se nam tu libilo, tak zatim zustavame. Casto ale jezdime za moji mamkou do Litomeric. Mozna se nekdy vratime, ale zatim jsme stastni, tak uvidime.
