Moc děkuju za gratulace, ale hormony jsou strašná věc a tak nemám pocit, že si to zasloužim.
Potřebuju asi zajít k psychiatrovi nebo tak někam… Brečim bezdůvodně a třeba dneska (naspala sem asi 6 hodin za celý den) tak po té co sem přijela domů, tak jsem se najedla a usnula. Sice jenom na půl až třičtvrtě hodinky ale usnula…
Probudila sem se šokem, že se něco stalo a neměla sem pocit, že sem porodila a že sem maminkou… Jako by mi ten uzlíček byl najednou fuk. Holky, sem asi v tý poporodní depresi. Jediný co zvládám je ho nakojit a do té doby když jsme byly v porodnici tak ho uspat atak. Ale co sme přišly domů tak se mi to moc nedaří. Takže kojim, přebaluju, uspávám – občas s úspěchem, a takhle furt do kolečka… Poradíte mi co mám dělat? Mléko mám od včerejška a kojim z obou. Jak se mám s malým sladit a sehrát? Je to vůbec možný ?? Abychom se sladily tak, že nebudu kojit co 2hodiny a z toho čistý kojení bude hodinu? Asi sem unavená nebo fakt nevim..Ale ta depka nebo ten pocit, je fakt strašná věc.
