Emily, to je mi strašně líto…vůbec si to neumím představit a úplně se mi koulejí slzy po tváři. Nic horšího se nemůže rodiči stát, než že pochová své vlastní dítě. Vím, že je zde každé slovo drahé, teď nic neuleví od tvé bolesti, ale je asi nutné, aby si člověk tím člověk prošel, aby jste pak mohli jít v životě dál. I když se to teď nezdá tak jen čas bude tvůj největší spojenec, který tím jak bude přibývat otupí tvoji bolest. I když v tvém srdíčku žije a bude žít Amálka napořád.
Zkus se soustředit na miminko v bříšku, které ti určitě také bude vydatně pomáhat překonat tuto velkou ztrátu.
Chtěla bych ti nějak pomoci, ale nevím jak…..mohu podpořit jen těmito několika řádky.
Drž se , budu na tebe moc a moc myslet a jsi hodná, že jsi se s námi o tuto smutnou zprávu podělila.
