Vláďo, zrovna s tímto zkušenosti nemám, ale přikláním se k Marci. s kamarádkou jsme se o tom už také bavily, ona má malou -3 letou- dcerku a ročního chlapečka. ona létá pravidelně, asi jednou za 2 měsíce, do Španělska, kde pracuje její přítel. říkala, že to nejhorší bylo v těhotenství, to že jí bylo „šoufl“, ale že s dětma je to v poho. ona to dělá tak, že děti den před odletem neustále budí, je to prý sice k nevydržení, protože jsou protivné, ale let a většinu odbavování potom prospí. pokud máš vážně strach, poraď se s dětskou lékařkou, na nějakém slabém prášku na spaní, ale to se mi zdá velmi radikální. na odbavení jim potom bere plyšáky a nějaké hračky, sice to zabírá dost prostoru, ale alespoň je zabavíš. jestli chceš, dám ti na ní mail, můžeš se jí zeptat sama.
a holky, já teda nejsem žádná supermáma. to prostě vyplívá ze situací. také by ste to zvládli! je to také milujícím manželem a tolerantními prarodiči 🙂 mám štěstí, děti pomáhají rády, i když občas nadělají víc škody než užřitku 🙂 důležitý je právě ten řád, ale také se mi stává, že mám hroznou radost, že jsem všechno stihla, divím se, že mám tolik času a pak zjistím, že jsem na něco zapomněla. jednou se mi stalo, že jsem nechala Davídka ve školce. nějak se zdržel, byl ještě na záchodě a já s Ádou a Lukym prostě odešla. až v autě mi došlo, že něco není v pořádku 🙂 a on chudák tááák plakal!
už se sází, jestli mám v „břiše“ kluka nebo holku. nejlepší by bylo mít asi zase dvojky, aby byli všichni spokojení :)ale to už bych se vážně musela jít utopit… 😀 já bych osobně chtěla holčičku, protože kluků je přesila. ale hlavně aby to bylo zdravé. zatím padají jména jako Benjamín, Lucie, Rozárka (to se mi líbí- od Adámka), Sebastian, Mikuláš, Zuzana, Vojtíšek a Darinka. mně se líbí Jonáš. 🙂
