Ahoj, maminy. Musím říct, že až téměř ke konci těhotenství se mi stala jedna úžasná věc, na kterou nikdy nezapomenu. Po mém nástupu do autobusu, se jeden důchodce obořil na mladého kluka, začteného do knížky…… a on se na mě podíval a říká. I když jsem Vám to nezpůsobil, tak způsobně vztanu, aby jste viděla, že mě maninka slušně vychovala. 🙂 S kočárkem už je to těžší. K lékaři jsem nucena s dcerou cestovat autobusem na určenou hodinu a vybírat si nemůžu. Je smůla, že není autobus nafukovací a víc než 3 kočárky se do něj nevejdou. A musím říct, že lidi často pomoc nabízejí a opravdu především muži a nejen ti ,,čerství“ taťkové, ale i starší pánové. Ale jinak jsme všichni jen lidi, tak proč se zbytečně naštvávat. Myslím si, že to nejsou naschvály, ale nevědomost. Pěkný večer. Lenka s Aničkou