Peyo, také jsme tak plánovali děti-v roce jsme se začali snažit, když bylo malému 15 měsíců, tak jsem otěhotněla, děti slaví narozeniny nastejno. Neexistuje idální řešení-vše má něco pro i proti, ale bláznivé to rozhodně není, jen to trochu ze začátku náročnější -už během těhotenství, hormony s tebou budou mlátit, případné nevolnosti, nebudeš si moci třeba ani pořádně odpočinout jinak, než že při odpočinku po tobě bude skákat batole…miminko budeš mít v době, kdy starším bude lomcovat období vzdoru a uvidíš, jak ne-náročné miminko…ale vrátí si to, děti jsou si pak dost blízké, nakonec budeš radši mít na krku obě, než jedno, protože zjistíš, že se spolu sice haštěří, perou, ale zabaví se spolu, pomůžou si navzájem a prostě mají společníka do pohody i nepohody..
Nějaký čas jsem měla doma 2 miminka-starší prostě nechtěl být starší, takže jsem ho přebalovala, krmila, oblékala, kojila, vozila v kočárku..nemělo cenu jít přes sílu, ale když se ujistl a odeznělo období vzdoru, tak rychle dozrál a je hodně samostatný.
Mě obavy začaly přepadat na začátku těhotenství, ale ono se to vždy nějak vyřeší, podle dané situace.
Teď mám zase miminko a je to super, straším je 6 a 4 roky a jak jsem při druhém těhotenství měla problém vůbec zaregistrovat, že mi roste bříško a td..neodpočinula jsem si, tak se 3.tím jsem si to užívala a užívám víc, než s 1., prostě je to zase jiné, být odpočatější a tak a mít vše v malíku:) , i když neříkám, že někdy je to 3* náročnější, že nevím, kde mi hlava stojí, ale klady převažují.
